Každý problém má své řešení...
Advokátní kancelář Surga, Tejrovský, Oškrdal, sdružení advokátů

Rekodifikace

 

Nejvýznamnější změny v soukromém právu od 1. 1. 2014
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) ze dne 3. února 2012

(I)    ZÁSADY

(II)   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

(III)   ZÁVAZKY OBECNĚ
        a) (Ne)platnost právního jednání, forma, promlčení
        b) Kontraktační proces, nebezpečí změny okolností, závdavek
        c) Neúměrné zkrácení, lichva
        d) Změny závazků v osobě věřitele nebo dlužníka
        e) Splnění závazku, odstoupení pro porušení smlouvy, započtení

(IV)  NĚKTERÉ TYPY SMLUVNÍCH VZTAHŮ
        a) Nájem
        b) Smlouva o dílo

(V)  VĚCNÁ PRÁVA

(VI)  PRÁVNÍ POMĚRY PRÁVNICKÝCH OSOB

(VII) DĚDICKÉ PRÁVO

(VIII) NÁHRADA ŠKODY

 


Novým občanským zákoníkem se řídí jak vztahy mezi nepodnikateli tak vztahy podnikatelů a spotřebitelů i vztahy mezi podnikateli při jejich podnikání. V některých případech jsou stanoveny odchylky chránící spotřebitele nebo stanovící přísnější pravidla v podnikatelských vztazích. 

 

(I) ZÁSADY

§ 1 odst. (1) Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování veřejného práva.
- Například pro platnost nájmu nemá význam stav podle předpisů stavebního práva. Otázkou může být význam kvalifikace věcí jako odpadů.

§ 1 odst. (2) Platí smluvní volnost, jejímiž limity jsou: výslovný zákonný zákaz, dobré mravy, veřejný pořádek. 
- Jako výslovný zákonný zákaz bude pravděpodobně také vykládáno, pokud úpravu nařizuje přijmout mezinárodní smlouva nebo právo EU.

§ 6 Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu.

§ 7 Poctivé jednání a dobrá víra se předpokládá.

§ 8 Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

§ 5 odst. (1) Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

§ 5 odst. (2) Proti vůli dotčené strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost právního jednání jen proto, že jednal ten, kdo nemá ke své činnosti potřebné oprávnění, nebo komu je činnost zakázána.

§ 545 Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.
- Zavazovat může ledascos; vymahatelné důsledky může mít i slib daru.

§ 574 Na právní jednání se má hledět spíše jako na platné, než jako na neplatné. 

 

(II) PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 3028 odst. (2) Není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními nového občanského zákoníku i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

§ 3028 odst. (3) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
- Autoři vykládají tak, že dosavadní úprava platí i pro smlouvy, o kterých se začalo jednat před 1. 1. 2014. Doporučujeme proto ve smlouvách uzavíraných počátkem roku výslovně uvádět okolnosti jednání o uzavření smlouvy, případně že se mají řídit NOZ.

Některé výjimky:

§ 3030 I na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I.
- Jedná se o zásady NOZ. Z tohoto ustanovení vyplývá, že na otázky dosud neřešené judikaturou lze aplikovat zásady NOZ, i když se jedná o vztah, který se řídí dosavadní úpravou.

§ 3054 Stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.

§ 3056 Vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží.

§ 3074 Nájemní vztahy (vyjma nájmu movitých věcí a pachtu) se počínaje 1.1.2014 řídí NOZ.


(III) ZÁVAZKY OBECNĚ

a) (Ne)platnost právního jednání, forma, promlčení

§ 553 Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.

§ 566 Není-li soukromá listina podepsána, je na tom, kdo ji použil, aby dokázal, že pochází od osoby, o níž to tvrdí. Má se za to, že písemnosti týkající se právních skutečností, k nimž dochází při běžném provozu závodu, dokazují, dovolává-li se jich druhá strana k svému prospěchu, co je v listině obsaženo a že listina byla vystavena v době na ní uvedené; to platí i v případě, že listina nebyla podepsána.
- I zaslání nepodepsaného dokumentu na hlavičkovém papíru podnikatele může mít právní účinky odpovídající obsahu dokumentu.

§ 582 Není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních. Není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami nebo stanovená částí čtvrtou NOZ, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno.

§ 586 Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

Námitky neplatnosti se lze v některých případech předem vzdát.

§ 609 Promlčecí lhůta - obecná 3 roky, speciální většinou 10 let, smluvně ji lze upravit. Při škodě způsobené úmyslně promlčecí lhůta 15 let. Počátek běhu je dán subjektivně.

§ 647 V případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží.

 

b) Kontraktační proces, nebezpečí změny okolností, závdavek

§ 1726 Považují-li strany smlouvu za uzavřenou, ač si ve skutečnosti neujednaly náležitost, již měly ve smlouvě ujednat, hledí se na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu, lze-li, zvláště s přihlédnutím k jejich následnému chování, rozumně předpokládat, že by smlouvu uzavřely i bez ujednání této náležitosti. Dala-li však některá ze stran již při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy, má se za to, že smlouva uzavřena nebyla; tehdy ujednání o ostatních náležitostech strany nezavazuje, ani byl-li o nich vyhotoven zápis.

§ 1728 Při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.

§ 1729 Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod.

§ 1740 odst. (3) Odpověď na nabídku s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne. Navrhovatel může přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou předem vyloučit již v nabídce nebo jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnost.

1743 Pozdní přijetí nabídky zavazuje, pokud navrhovatel vysloví, že přijetí považuje za včasné nebo se začne chovat ve shodě s nabídkou

§ 1752 Uzavírá-li strana v běžném obchodním styku s větším počtem osob smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu s odkazem na obchodní podmínky a vyplývá-li z povahy závazku již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba jejich pozdější změny, lze si ujednat, že strana může obchodní podmínky v přiměřeném rozsahu změnit. Ujednání je platné, pokud bylo předem alespoň ujednáno, jak se změna druhé straně oznámí a pokud se této straně založí právo změny odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět ve výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele; nepřihlíží se však k ujednání, které s takovou výpovědí spojuje zvláštní povinnost zatěžující vypovídající stranu. Nepřihlíží se ke změnám vyvolaným okolnostmi, které musela strana odkazující na OP předpokládat.

§ 1765 Dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění. Právo nevznikne, převzala-li na sebe dotčená strana nebezpečí změny okolností.

§ 1757 Po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí. Učiní-li tak při podnikání stran jedna z nich vůči druhé v přesvědčení, že její potvrzení zachycuje obsah smlouvy věrně, platí smlouva za uzavřenou s obsahem uvedeným v potvrzení, i když vykazuje odchylky od skutečně ujednaného obsahu smlouvy. To platí jen v případě, že odchylky uvedené v potvrzení mění skutečně ujednaný obsah smlouvy nepodstatným způsobem a jsou takového rázu, že by je rozumný podnikatel ještě schválil, a za podmínky, že druhá strana tyto odchylky neodmítne.

§ 1770 Ustanovení o nabídce a o přijetí nabídky se použijí přiměřeně i na případy, kdy strany ujednají pro uzavření smlouvy jiný postup.

1808 - § 1809 Byl-li ujednán závdavek, vyžaduje se, aby byl odevzdán nejpozději při uzavření smlouvy. Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy a strana, která jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní. Nesplní-li se dluh z příčiny na straně toho, kdo dal závdavek, může si druhá strana závdavek ponechat. Dala-li tato strana závdavek, má právo požadovat, aby jí buď bylo vydáno dvojnásobně tolik, anebo aby dlužník dluh splnil, nebo, není-li splnění dluhu již možné, náhradu škody. Dala-li strana závdavek a bylo-li zároveň ujednáno právo odstoupit od smlouvy, aniž se zvlášť ujednalo odstupné, považuje se závdavek za odstupné. Odstoupí-li od smlouvy strana, která závdavek dala, ztrácí právo na jeho vrácení; odstoupí-li strana, která závdavek přijala, vydá druhé dvojnásobně tolik.


c) Neúměrné zkrácení, lichva

§ 1793 Zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela. Právo nevzniká, vzdala-li se jej zkrácená strana výslovně a prohlásila-li, že plnění přijímá za mimořádnou cenu ze zvláštní obliby, anebo souhlasila-li s neúměrnou cenou, ač jí skutečná cena plnění byla nebo musela být známa.

§ 1796 Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.
- To může být obzvláště významné při nabývání majetku od subjektů na hraně insolvence.


d) Změny závazků v osobě věřitele nebo dlužníka

§ 1893 Převezme-li někdo od zcizitele veškerý majetek nebo jeho poměrně určenou část, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí a o nichž nabyvatel při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět. Nabyvatel však není povinen plnit více, než kolik činí hodnota majetku, jehož takto nabyl.
- To může být obzvláště významné při nabývání majetku od subjektů na hraně insolvence, neboť jejich majetek může být velmi omezený a jedna transakce tak může zahrnovat prakticky veškerý majetek, aniž je to druhé straně známo.

§ 1895 - § 1897 Nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno. Obsahuje-li smlouva uzavřená v písemné formě ujednání, že je uzavřena na řad některé ze stran nebo jiné ujednání stejného významu, pak tato strana postoupí smlouvu rubopisem listiny.


e) Splnění závazku, odstoupení pro porušení smlouvy, započtení

§ 1914 Kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy. Je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění.
- I vadné plnění bude považováno za splnění s důsledky vzniku práv z odpovědnosti za vady. Dlužník tak nebude v prodlení. Pokud je dán zájem na bezvadném plnění bude nutné smluvní pokutou zajistit nejen „splnění“, ale též odstranění všech vad.

§ 1950 Při opakovaných plněních z téhož právního důvodu se má za to, že ten, kdo předloží kvitanci (potvrzení o splnění dluhu) na plnění splatné později, splnil také to, co bylo splatno dříve.

§ 1952 Věřitel, který má dlužníkovo prohlášení o uznání dluhu nebo jiný dlužní úpis, je musí dlužníkovi při splnění vrátit nebo na dlužním úpisu vyznačit, že bylo splněno částečně. Není-li to možné, může dlužník požadovat, aby mu věřitel vydal potvrzení, že dlužní úpis pozbyl platnosti v rozsahu, ve kterém byl dluh splněn. Obdrží-li dlužník dlužní úpis bez kvitance, má se za to, že dluh byl splněn.

§ 1963 Je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná, aniž je zapotřebí výzvy k placení, do třiceti dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, anebo ode dne obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Bylo-li však ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda bylo řádně splněno, je cena splatná do třiceti dnů ode dne převzetí, popřípadě ověření. To platí i pro závazek podnikatele a veřejnoprávní korporace, popřípadě právnické osoby touto korporací založené, i když nejsou podnikateli. Smluvní strany si mohou ujednat dobu splatnosti delší šedesáti dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Je-li však obsahem závazku podnikatele povinnost dodat zboží nebo službu veřejnoprávní korporaci, smluvní strany si mohou ujednat delší dobu splatnosti jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku, a doba splatnosti nesmí přesáhnout šedesát dní.

§ 1964 Smluvní strana má právo dovolat se neúčinnosti ujednání o času plnění odchylujícího se od ustanovení § 1963 nebo ujednání odchylujícího se od zákonné výše úroku z prodlení, pokud jsou taková ujednání vůči věřiteli hrubě nespravedlivá.

§ 1977 – 1978 Poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky. Oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil.
- Výzva formulovaná jako „poslední upomínka“ může mít za následek zánik smlouvy na základě této fikce odstoupení.

§ 1987 K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Nejistou pohledávkou je například pohledávka na náhradu škody.


(IV) NĚKTERÉ TYPY SMLUVNÍCH VZTAHŮ

a) Nájem

§ 2302 NOZ obsahuje zvláštní pravidla o nájmu prostoru sloužícího podnikání. Při nájmu nebytových prostor pro jiné účely než k bydlení nebo podnikání platí obecná úprava nájmu.

§ 2312 Zákonná výpovědní doba nájmu na dobu neurčitou činí 6 měsíců.

§ 2314 Vypovídaná strana má právo do jednoho měsíce od doručení výpovědi vznést námitky. Uplynutím uvedené doby toto právo zaniká. Pokud vypovídající nevezme do měsíce výpověď zpět, může vypovídaná strana do dvou měsíců požádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi.

§ 2313 Vyklidí-li nájemce prostor v souladu s výpovědí, považuje se výpověď za platnou.

§ 2315 Skončí-li nájem výpovědí ze strany pronajímatele, má nájemce právo na náhradu za výhodu pronajímatele, nebo nového nájemce, kterou získali převzetím zákaznické základny vybudované vypovězeným nájemcem. Nájemce toto právo nemá, byl-li z nájmu vypovězen pro hrubé porušení svých povinností.


b) Smlouva o dílo

§ 2594 Nevhodné pokyny objednatele mohou vyloučit odpovědnost zhotovitele, pokud na nevhodnost zhotovitel upozornil a objednatel na pokynech písemně setrval.

§ 2605 Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.
- Z pozice zhotovitele je nutné upravit podrobněji nebo zcela jinak.

§ 2617Má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.
- Objednatel nemá práva jako při prodlení s plněním. Tomu je potřeba uzpůsobit platební podmínky i případné sankce.

§ 2627 Zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, znemožňující provést dílo dohodnutým způsobem, oznámí to bez zbytečného odkladu objednateli a navrhne mu změnu díla. Do dosažení dohody o změně díla může jeho provádění přerušit. Nedohodnou-li se strany na změně smlouvy v přiměřené lhůtě, může kterákoli z nich od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má právo na cenu za část díla provedenou do doby, než překážku mohl při vynaložení potřebné péče odhalit.

§ 2628 Objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

§ 2629 Soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.

§ 2630 Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně
a) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor,
b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a
c) kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.
Zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil.


(V) VĚCNÁ PRÁVA

§ 506 a násl. Do našeho právního řádu se vrací zásada, že stavba je součástí pozemku. Součástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé, ale i zařízení (stroj) na něm umístěné, ledaže je do katastru nemovitostí zapsána výhrada. Inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.

Dočasně lze sjednat právo umístit stavbu na cizím pozemku, a to buď na základě práva stavby, které se zapisuje do katastru nemovitostí nebo pro “dočasné” stavby i bez tohoto zápisu.

Od r. 2015 se uplatní zásada materiální publicity ve vztahu ke katastru nemovitostí, která bude v daleko větší míře chránit nabyvatele, který bude zapsán do katastru nemovitostí, než je tomu dosud. Z toho důvodu bude vhodné provést každé tři rok audit právních vztahů k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí.

Spoluvlastnictví nebude po uplynutí přechodného období dvou let zakládat předkupní právo.


(VI) PRÁVNÍ POMĚRY PRÁVNICKÝCH OSOB

Právní poměry právnický osob jsou upraveny v základních otázkách a obecně v občanském zákoníku. Podrobnější úprava obchodních společností je obsažena v zákoně o obchodních korporacích.

Zákonem o obchodních korporacích se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho účinnosti.

Má se za to, že obsahem společenských smluv obchodních korporací, které vznikly před účinností tohoto zákona, jsou i dosavadní ustanovení obchodního zákoníku, která upravovala práva a povinnosti společníků, pokud nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona nebo se od nich společníci neodchýlili ve společenské smlouvě.

Společenské smlouvy a stanovy je nutné těmto pravidlům přizpůsobit do 30. 6. 2014. Nepanuje ovšem shoda o tom, která ustanovení zákona o obchodních korporacích jsou kogentní.

Možnost souběžné existence pracovního poměru a výkonu funkce statutárního orgánu (resp. jeho člena) je opět zpochybňována. Smlouvy o výkonu funkce je nutné uvést do souladu s novou úpravou do 30. 6. 2014.

Možnost volby vstupu do nové právní úpravy i pro společnosti založené před 1. 1. 2014 (během dvou let).

S ohledem na odchylné vymezení společného jmění manželů zakládá účast jednoho z manželů na společnosti (podle převažujícího názoru) i účast druhého; manželé mají postavení spoluvlastníků a musí určit svého zástupce, který vykonává jejich práva plynoucí z účasti ve společnosti.

Při převodech mezi propojenými osobami odpadá potřeba ustanovovat znalce soudem (do určité míry zůstává zachováno u akciových společností). Odpovědnost vlivných osob a členů statutárních orgánů je posílena a platí informační povinnost.


(VII) DĚDICKÉ PRÁVO

Zůstaviteli je dána větší možnost dispozice s majetkem pro případ smrti. Například je upraveno darování pro případ smrti – odkaz.

Z hlediska dědiců je významné, aby učinili výhradu soupisu majetku, jinak odpovídají za veškeré dluhy zůstavitele, i kdyby přesahovaly hodnotu dědictví.

 

(VIII) NÁHRADA ŠKODY

§ 2898 Povinnosti k náhradě škody se lze předem vzdát, i když ne vždy. Například to není možné vůči slabší straně nebo pokud jde o škodu způsobenou úmyslně nebo z hrubé nedbalosti a pokud jde o škodu způsobenou člověku na jeho přirozených právech.

§ 2909 Škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit.

§ 2910 Za porušení právních předpisů odpovídá ten, kdo poruší takovou povinnost vlastním zaviněním. Přitom se předpokládá, že zavinění z nedbalosti.

§ 2913 Za porušení smluvní povinnosti (tj. povinnost z jakékoliv smlouvy) se odpovídá bez ohledu na zavinění. Odpovědnosti se může zprostit, pouze pokud prokáže, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Platí však smluvní volnost.


Podle stavu ke dni 20. 12. 2013 zpracoval Mgr. Ondřej Surga